Sára - "Bylo mi šestnáct..."

"Dobrý den. Ráda bych se podělila také o svůj příběh. Bylo mi 16-náct, když jsem neplánovaně otěhotněla se svým přítelem o 10let starším. Nikdy jsem nepoužívala žádné antikoncepční pomůcky kromě kondomů, jenže bohužel nám jeden z nich praskl.Čekala jsem menstruaci, ale ani po týdnu, kdy měla dorazit, nedorazila.Rozhodla jsem se udělat test a ejhle...Byl pozitivní. Já byla v šoku, totálně vyřízená, školu jsem neměla dodělanou, bydlela jsem u přítele a jeho rodičů, jelikož u nás doma se to příliš nedalo. Přítel byl z těhotenství nadšený. Ano, přemýšlela jsem o potratu. Ale po prvním ultrazvuku, který jsem absolvovala, na kterém jsem viděla toho malého tvorečka, jak mu bije srdíčko... No, na potrat jsem nešla. JENŽE... Když jsem se konečně začala těšit a plánovat, jak to zvládneme, nastalo něco, s čím nepočítal nikdo z nás. Bylo 5:33, 27.7.2011. Probudila jsem se a hned se mi něco nezdálo. Rozsvítila jsem lampičku a pode mnou byla kaluž krve. Ihned jsme jeli do nemocnice, udělali mi ultrazvuk. Verdikt zněl zamlklé těhotenství. Měla jsem být 11+5, ale podle UZ jsem byla 8+3... Následovala revize dělohy a moje absolutní beznaděj. Ano,možná jsem měla být vděčná za další šanci, za to, že si mohu dodělat školu a užívat si života, ale já nebyla...Uběhl měsíc od revize a  já se rozhodla. Chci dítě. Chci mít miminko, o které se postarám, které vychovám a budu ho milovat. Přítel souhlasil a tak nastalo vědomé snažení. 28.1.2012 jsem si po 5 dnech od očekávané menstruace udělala test a našla //!!! Byla jsem absolutně št'astná.Těhotenství nebylo bezproblémové, ze začátku 2týdenní hospitalizace pro špinění, následoval screening ve 20. týdnu, kde mi byla odebrána plodová voda, jelikož miminku nebyla vidět nosní kůstka. Po odběru další hospitalizace z důvodu hrozícího předčasného porodu. Nakonec vše dobře dopadlo a po 13ti hodinovém porodu vykoukl dne 15.10.2012 na svět můj syn. Ano, mám přerušenou školu, ALE...Jsem absolutně nejšt'astnější. Můj syn má nyní 3 měsíce a 9 dní a já konečně našla svůj smysl života.

      Chápu,že některé situace se zdají bezvýchodné, ale vždycky to jde nějak udělat. Školu jsem přerušila, užívám si mateřství a s láskou vzpomínám na našeho prvního drobečka a věřím, že se určitě někdy potkáme v nebi."
Sára, 24.1.2013